Muzeu v přírodě se často říká skansen. Je to označení stále diskutabilní a souvisí s pojmenováním prvního muzea v přírodě na světě - stockholmského Skansenu, který tu založil dr. Arthur Hazelius. Skansen byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1891. U nás i v některých dalších zemích se tohoto termínu docela samozřejmě užívá.Ve Valašském muzeu v přírodě probíhá každoročně (během léta každou sobotu a neděli) festival Národopisné léto. Velký folklóristický dvoudenní festival Rožnovské slavnosti se koná každé dva roky. Vystupují tu nejen soubory písní a tanců, ale v současné době přibývají i celodenní ukázky tradičního zvykosloví a řemesel. Jen namátkou můžeme jmenovat masopustní a velikonoční obyčeje, ukázky praní prádla, hrnčířské nebo kovářské dny, setkání řezbářů, jarmarky a vánoční koledu.Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků.Velká pozornost patří právem zemědělství. Tradiční plodiny potom můžeme sklízet tradičními technologiemi. Zastoupena je také salašnická produkce, na jejímž počátku je ovčí mléko a vlna. Připočtěme k tomu ještě kolekci, čítající více než sto starých odrůd ovocných stromů a ještě více druhů okrasných květin, užívaných na Valašsku, spolu s tak zvaným živým hospodářstvím na Matochově usedlosti, na němž nalezneme snad všechny druhy hospodářských zvířat.Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea. Iniciativa muzea na tomto poli pomáhá udržet při životě staré tradiční techniky. K potěšujícím skutečnostem patří zjištění, že se s těmito technikami seznamují mladí lidé.Největší popularitu získal folklór. Po celý rok se konají v muzeu pořady tradičního folklóru v podání souborů lidové tvořivosti a také autentických interpretů. K největším akcím tohoto druhu patří Rožnovské slavnosti a Valašský jarmark.